Poskytnuté zálohy je třeba vždy vypořádat. Okamžik vypořádání se odvíjí od období, k němuž se vztahují:
Pokud valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku ve výši odpovídající zálohám poskytnutým společníkům, vypořádají se tyto proti zálohám bez dalšího. Pokud však valná hromada nakonec rozhodne o rozdělení zisku v odlišné výši oproti poskytnutým zálohám, může nastat v zásadě dvojí scénář:
NEDOPLATEK
Při vzniku nedoplatku vyplatí společnost oprávněnému rozdíl mezi částkou podílu na zisku a částkou vyplacené zálohy ve lhůtě splatnosti podílu na zisku určené v rozhodnutí valné hromady, případně podpůrně zákonem.
PŘEPLATEK
Pokud by nastal druhý výše uvedený případ – ať už v důsledku rozhodnutí o nerozdělení zisku, nebo rozhodnutí o rozdělení zisku v menší výši než poskytnutá záloha – vzniká v důsledku rozhodnutí valné hromady přeplatek. V takovém případě by jej měl společník na výzvu společnosti vrátit. V praxi lze přistoupit i k jeho převedení „revolvingově“ na novou zálohu.
Přeplatek může vzniknout i za situace, kdy valná hromada o rozdělení zisku předchozího účetního období vůbec nerozhodla. Pak se vypořádání provede k poslednímu dni účetního období následujícího po účetním období, na něž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta.
Důležité!
Specifická je situace, kdy po výplatě zálohy došlo k převodu obchodního podílu. Záloha na výplatu podílu na zisku se pak vypořádá vůči společníkovi, který je vlastníkem podílu, na nějž byla záloha vyplacena, ke dni splatnosti podílu na zisku.
V případě akciové společnosti se záloha vypořádá vůči osobě, která byla akcionářem v rozhodný den pro uplatnění práva na výplatu podílu na zisku. Riziko spojené s případným vrácením přeplatku na zálohách tak leží na kupujícím, jenž by si měl v rámci prodejní transakce vždy zajistit jeho ošetření.