Úloha auditora a znalce v rámci přeměn obchodních společností

Úloha auditora

ZPř v § 12 stanovuje, že pokud má alespoň jedna z osob zúčastněných na přeměně povinnost ověřit konečnou či mezitímní účetní závěrku auditorem podle zákona o účetnictví, musejí své účetní výkazy v souvislosti s přeměnou nechat ověřit auditorem i ostatní společnosti, které by jinak tuto povinnost ověření auditorem neměly.

Pozor!
Svou úlohu může v rámci přeměn hrát i auditor, a to v souvislosti s povinným vyhotovováním účetních výkazů zúčastněnými společnostmi.

Současně ZPř stanovuje, že jestliže mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem rovněž všechny osoby zúčastněné na přeměně, jež vedou účetnictví, jsou všechny nástupnické společnosti nebo družstva či přejímající společník, je-li účetní jednotkou, rozdělovaná společnost či družstvo anebo společnost či družstvo po změně právní formy povinni nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.

Úloha znalce

Další osobou, jež vedle zúčastněných korporací, notáře a případně auditora figuruje v rámci přeměn, je znalec. Úloha znalců v rámci přeměn obchodních korporací spočívá zejména v:

  • ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně;
  • přezkoumání projektu přeměny;
  • přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti na přejímajícího společníka;
  • přezkoumání přiměřenosti výše kupní ceny akcií nebo přiměřenosti výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři, jestliže má při fúzi, rozdělení či změně právní formy právo na odkup svých akcií nebo právo vystoupit z akciové společnosti postupem podle ZPř.

V praxi se však v rámci přeměn nejčastěji setkáme se znalcem, jenž je ustanoven pro první dva uvedené účely.

Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, dochází-li v rámci přeměny ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.

Částka zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným pak nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností.

Při fúzi splynutím je povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost. Součet vkladů společníků zanikající společnosti v nástupnické společnosti pak nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce.

Pozor!
Pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat při fúzi pouze tolik akcií, aby součet jejich jmenovitých či účetních hodnot nepřesahoval částku ocenění jmění této společnosti vyplývající z posudku znalce.

Postupy znalce při přezkumu přeměn

1.varianta: Přezkum znalce u přeměn formou fúze

Jestliže některý ze společníků zúčastněné obchodní korporace o to požádá, tak zúčastněná společnost podá podle § 79 ZPř bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží tomuto společníkovi ke schválení projekt fúze bez zbytečného odkladu poté, co byl přezkoumán znalcem.

V takovém případě se provádí přezkoumání fúze znalcem jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal. V daném případě nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení fúze do doby, než bude projekt fúze přezkoumán znalcem, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci.

V případě fúzí akciových společností přezkoumá projekt fúze za každou ze zúčastněných a. s. znalec pro fúzi jmenovaný pro danou zúčastněnou společnost nebo pro všechny zúčastněné společnosti. O výsledku přezkoumání projektu fúze zpracuje písemnou zprávu, která bude zahrnovat zejména jeho stanovisko k tomu, zda je výměnný poměr akcií s případnými doplatky vhodný a odůvodněný.

2.varianta: Přezkum znalce u přeměn při rozdělování formou rozštěpení

V případě přeměn ve formě rozdělení u kapitálových společností při rozštěpení se vznikem nových společností je zanikající společnost povinna nechat ocenit jmění, jež má podle projektu rozdělení přejít na jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

3.varianta: Přezkum znalce u přeměn při rozdělení formou odštěpení

Při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností je dále rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění tu odštěpovanou část svého jmění, která bude podle projektu rozdělení přecházet na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

4.varianta: Přezkum znalce u přeměn při rozdělení formou sloučení

Při rozdělení sloučením je zanikající či rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění to jmění, jež má podle projektu přeměny přejít na nástupnickou společnost nebo nástupnické společnosti, které budou zvyšovat základní kapitál ze jmění zanikající či rozdělované společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

5.varianta: Přezkum znalce u přeměn formou převodu jmění na společníka

Svou úlohu má znalec i u přeměn formou převodu jmění na společníka, kdy má-li daná obchodní korporace více společníků, je přejímající společník povinen poskytnout těmto zbývajícím minoritním společníkům zanikající obchodní korporace vypořádání v penězích. Aby byla zaručena spravedlnost a nemohlo dojít k újmě minoritních společníků, musí být výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti přiměřená reálné hodnotě jejich podílů, a přiměřenost výše vypořádání tak musí být doložena posudkem znalce.

Pozor!
Ve všech výše uvedených případech musí být znalec jmenován příslušným soudem, a to na návrh zúčastněné osoby, popřípadě na společný návrh více zúčastněných osob. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu.

Důvody pro povolání znalce

Shrneme-li výše uvedené, je možné konstatovat, že znalec je povoláván v souvislosti s přeměnami zejména proto:

  • aby byla zaručena ochrana společníků (např. zejména co se stanovení výměnného poměru týče, příp. při ukončení jejich účasti v korporaci v důsledku přeměny);
  • aby bylo zaručeno, že dojde k řádnému a správnému zaúčtování důsledků přeměn do účetnictví společností, popřípadě aby byla řádně stanovena výše podílů jednotlivých společníků či výše základního kapitálu nástupnických společností; a rovněž
  • aby byla zaručena dostatečná ochrana věřitelů zúčastněných obchodních korporací (viz dále).