Typy a druhy přeměn obchodních korporací

Základ současné právní úpravy přeměn obchodních korporací je obsažen v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který zahrnuje obecnou úpravu přeměn právnických osob. Tu dále konkretizuje a rozvíjí zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (ZPř), který je pro problematiku přeměn obchodních korporací hlavním východiskem.

Daňové aspekty přeměn obchodní korporací obsahuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy upravující daňovou a účetní problematiku.

ZPř zahrnuje pod přeměny obchodních korporací:

• fúze;
• rozdělení;
• převod jmění na společníka;
• změnu právní formy;
• přeshraniční přeměny (vč. přeshraničního přemístění sídla).

Důležité!
Doslovně je možné za přeměny obchodních korporací považovat pouze fúze či rozdělení obchodních korporací, při nichž reálně dochází k určité změně ve struktuře dané obchodní korporace.

Převod jmění na společníka, změnu právní formy a přeshraniční přemístění sídla je třeba vnímat spíše jako právní operace, které jsou zahrnuty pod pojem přeměn obchodních korporací především z důvodu podobného postupu při realizaci a také kvůli podobné ochraně zájmů zúčastněných osob.

Fúze

Fúze představuje proces, kdy dochází k zániku jedné či více obchodních korporací a přechodu jmění zanikající obchodní korporace na právního nástupce, který již existuje (tzv. fúze sloučením) nebo fúzí vzniká (tzv. fúze splynutím).

Při fúzi splynutím dochází ke zrušení bez likvidace a zániku dvou nebo více obchodních korporací. Veškeré jmění všech zanikajících korporací přechází na novou, nástupnickou obchodní korporaci vzniklou splynutím, která vstupuje do právního postavení všech zanikajících obchodních korporací.

Oproti tomu při fúzi sloučením dochází ke zrušení bez likvidace a zániku jedné nebo více obchodních korporací, přičemž veškeré jmění všech zanikajících obchodních korporací přechází na již existující nástupnickou obchodní korporaci, která vstupuje do právního postavení všech zanikajících obchodních korporací.

Z povahy jednotlivých druhů obchodních korporací je realizace fúze možná pouze mezi kapitálovými společnostmi nebo mezi osobními společnostmi či mezi družstvy – společnost s ručením omezeným tak může provést fúzi s akciovou společností a veřejná obchodní společnost s komanditní společností. Fúze mezi a. s. (kapitálová společnost) a v. o. s. (osobní společnost) tudíž není možná.

Důležité!
ZPř rovněž rozlišuje mezi fúzí vnitrostátní, kdy jsou zúčastněnými subjekty pouze české entity, a fúzí přeshraniční, kdy je alespoň jednou ze zúčastněných entit zahraniční obchodní korporace.

Přeshraniční přeměny v rámci EU jsou již poměrně běžné a v praxi nečiní potíže, i když s sebou nesou vyšší administrativní zátěž, spojenou například s nutností vytvářet různé jazykové verze korporátních dokumentů.

Rozdělení

Druhým a velice často uskutečňovaným druhem přeměny obchodních korporací je rozdělení, jehož podstatou je oddělení části jmění obchodní korporace a přechod tohoto jmění na jinou obchodní korporaci. Rozdělení může být podle ZPř uskutečněno ve dvou základních formách, a to jako rozdělení rozštěpením a odštěpením.

Rozštěpení
V rámci rozdělení rozštěpením daná obchodní korporace zaniká a rozděluje se – její jmění, popřípadě jeho části přecházejí na nově vznikající obchodní korporaci či korporace (tzv. rozdělení rozštěpením se vznikem nových obchodních korporací) nebo na již existující obchodní korporaci či korporace (tzv. rozdělení rozštěpením sloučením),případně se může rovněž uskutečnit kombinace obou výše uvedených možností.

Odštěpení
V rámci druhé základní varianty rozdělení, tj. rozdělení odštěpením, nedochází oproti rozdělení rozštěpením k zániku rozdělované obchodní korporace; ta naopak rozdělení „přežívá“, ale její část se vyděluje do nově vznikající obchodní korporace (tzv. rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních korporací) či do již existující obchodní korporace, popřípadě opět nastává kombinace obou zmíněných možností.

Změna právní formy

Další formy přeměn obchodních korporací, které se však neuskutečňují tak frekventovaně jako výše uvedené fúze a rozdělení, představují změna právní formy, převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla.

Důležité!
Změnou právní formy obchodní korporace nezaniká ani její jmění nepřechází na právního nástupce – pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků.

Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo družstvo. Společnost s ručením omezeným tak může například změnit právní formu na akciovou společnost, veřejná obchodní společnost může změnit svou právní formu na družstvo nebo na společnost s ručením omezeným.

Převod jmění na společníka

V případě převodu jmění na společníka jediný nebo hlavní společník – tzn. společník, který drží alespoň podíl odpovídající 90 % základního kapitálu a současně představuje 90 % hlasovacích práv dané korporace – převezme veškeré jmění, tedy majetek a závazky společnosti a stane se jejím univerzálním právním nástupcem, přičemž ostatní, minoritní společníci obdrží od přejímajícího společníka majetkové vypořádání.

Přeshraniční přemístění sídla

Největší novinkou, co se druhů přeměn obchodních korporací týče, je v českém právním řádu přeshraniční přemístění sídla, v jehož rámci mohou zahraniční právnické osoby se sídlem v EU přemístit své sídlo do České republiky.

Přemístění sídla zahraniční právnické osoby mimo Unii do ČR je také možné, uplatní se na něj však právní úprava v občanském zákoníku, která je paradoxně méně detailní a přísná než příslušná ustanovení ZPř.