Pracovnělékařské služby a jejich právní úprava, aplikace v praxi

Pracovnělékařské služby patří mezi specifické zdravotní služby. Specifickými zdravotními službami rozumíme zdravotní služby poskytované podle zákona č. 373/2011 Sb.,o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců. Součástí pracovnělékařských služeb je provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

Další součástí těchto služeb je poradenství zaměřené na ochranu zdravípři práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, dále školení v poskytování první pomoci a také pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Pracovnělékařské služby pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel za podmínek stanovených právními předpisy.

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je lékař či zdravotnické zařízení v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství. Každý zaměstnavatel má zákonnou povinnost pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít s uvedeným poskytovatelem písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Jsou-li na pracovištích zaměstnavatele vykonávány práce zařazené pouze do kategorie I podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, může zaměstnavatel zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství (obvodní lékař), u kterého je zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání registrován.

Ostatní pracovnělékařské služby, tj. poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby, musí však zaměstnavatel zajišťovat prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřel písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Novela zákona o specifických zdravotních službách potom zavedla možnost pro zaměstnavatele, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro výkon práce na svých pracovištích podle dříve platných právních předpisů, nadále poskytovat pracovnělékařské služby také na základě pracovněprávního či obdobného vztahu s vlastním zdravotnickým zařízením.

Takový zaměstnavatel tedy může poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím „svého“ lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo všeobecné praktické lékařství, případně prostřednictvím dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost těchto zaměstnanců. 

Důležité: Nadále však platí, že zaměstnavatel bez vlastního závodního zdravotnického zařízení musí mít uzavřenu písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Jak již bylo naznačeno, provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci,jde-li o práce zařazené pouze do kategorie I podle zákona o ochraně veřejného zdraví (a další podmínky nejsou stanoveny zvláštními právními předpisy), může zaměstnavatel zajišťovat u lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství (obvodní lékař), u kterého je zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání registrován. Ostatní pracovnělékařské služby musí zaměstnavatel zajišťovat prostřednictvím odborného poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Právní úprava pracovnělékařských služeb a její aplikace v praxi

Velký význam zejména pro praktickou aplikaci mají související právní předpisy a prováděcí vyhlášky:

  • vyhláška č. 98/2012,o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů, přičemž důležitá je zejména poslední novela účinná od 1.11.2018, která zavádí vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a její převádění z listinné do elektronické podoby;
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona 373/2011 Sb.,(vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče);
  • vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání.

Důležitý je dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (stanoví kategorizaci prací podle rizikovosti).

Uvedené právní předpisy vedle již zmíněných terminologických změn přinesly do praxe nové vymezení rozsahu a obsahu pracovnělékařských služeb, povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti, posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a další změny, pokud jde o periodicitu, účel a způsob provádění všech druhů pracovnělékařských prohlídek.

Byly zavedeny povinné vstupní prohlídky pro všechny zaměstnance (s uvedenými výjimkami) aperiodické, mimořádné a výstupní prohlídky pro všechny zaměstnance, resp. ve stanovených případech.Vedle povinných případů má zaměstnavatel právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku (zejména tehdy, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti); povinnost vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku má zaměstnavatel vždy, pokud o to zaměstnanec požádá. 

Poznámka: Opravným prostředkem proti lékařskému posudku jenávrh na jeho přezkoumání. Platnost zdravotního posudku a lékařské prohlídky je stanovena na 90 dnů od jejich vydání, respektive provedení.

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu

S účinností od 1. 5. 2015 byly provedeny některé změny v oblasti právní úpravy pracovnělékařských služeb novelou školského zákona, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Jde o upřesnění a doplnění povinností apodmínek při posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu, tj. zejména při praktickém vyučování nebo praktické přípravě na budoucí povolání v oblasti učňovského školství, středních, vyšších odborných a jiných škol.

Uvedené změny upřesňují povinnost posuzování zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhua poskytovatele těchto služeb v závislosti na místě uskutečňování praktického vyučování nebo praktické přípravy.

Dále byly doplněny případy, kdy není vyžadovánoposouzení zdravotní způsobilosti. Posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu se neprovede:

  • je-li v rámci praktické přípravy nebo praktického vyučování vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie I podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o činnost, pro jejíž výkon podmínky zdravotní způsobilosti stanoví jiný právní předpis;
  • jestliže praktická příprava nebo praktické vyučování začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku a pokud nedošlo během této doby ke změně zdravotního stavu;
  • jestliže jiný právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání.

 Poznámka: Došlo-li ke změně zdravotního stavu žáka, učně nebo studenta, který se praktickou přípravou nebo praktickým vyučováním připravuje na budoucí povolání v rámci probíhajícího vzdělávání, posouzení zdravotní způsobilosti je nutno provést nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne jejich zařazení na praktické vyučování nebo praktickou přípravu. 

Poznámka: Posuzování zdravotní způsobilosti žáků, učňů nebo studentů střední školy, vyšší odborné školynebo jiné školy s odborným vzděláváním, včetně lékařských prohlídek, hradí v těchto případech právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kde se uskutečňuje vzdělávání, jehož součástí je praktické vyučování nebo praktická příprava.

Novela zákona o specifických zdravotních službách účinná od 1.11.2017 přináší i do této oblasti určitá upřesnění, která jsou však spíše technického rázu, resp. představují úpravu terminologie.