Povinnosti zaměstnavatele, evidence, hlášení, praktické postupy a rizika, posuzování a uznávání nemocí z povolání

Se základními povinnostmi zaměstnavatele v oblasti pracovnělékařských služeb jsme se již seznámili v předchozím textu. Patří mezi ně povinnost zajistit pracovnělékařské služby u odborného poskytovatele pracovnělékařských služeb, případně u registrujícího lékaře, a nést náklady na pracovnělékařské služby, s výjimkou posuzování nemocí z povolání.

Dále platí:

• zaměstnavatel je povinen zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu práce zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání;
• při zařazování zaměstnanců k práci je zaměstnavatel povinen postupovat podle závěrů lékařských posudkůo jejich zdravotní způsobilosti;
• vedle povinné evidence pracovních úrazův knize úrazů je zaměstnavatel povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích;
• zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni; seznam obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a druh práce, již tito zaměstnanci vykonávají.

Praktické postupy a rizika

Při zajišťování pracovnělékařských služeb musejí zaměstnavatelé plnit povinnosti v oblasti pracovnělékařských služeb a zajišťovat další úkoly v oblasti pracovnělékařských služeb prostřednictvímvlastního zdravotnického zařízení nebo odborných poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Zaměstnanci jsou povinni podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, nebo ve vlastním zdravotnickém zařízení zaměstnavatele, popřípadě se podrobit pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u registrujícího lékaře v případech stanovených zákonem.

Dále mají zaměstnanci povinnost sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří je přijali do péče.Mezi jejich další povinnosti patří také sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny známé či podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci. 

Důležité: Obsah a rozsah pracovnělékařských služebje dán zákonem o specifických zdravotních službách, upřesňuje jej prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb. Jde zejména o hodnocení zdravotního stavu zaměstnancůa uchazečů o zaměstnání a posuzování jejich zdravotní způsobilosti k výkonu práce, jež se provádí pracovnělékařskými prohlídkami a lékařskými posudky.

Vedle hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a posuzování zdravotních rizik výkonu práce a opatření k prevenci jsou poskytovány také edukační a konzultační zdravotní služby,které se uskutečňují prostřednictvím poradenství a pravidelného školení (např. první pomoc, vybavení lékárničky, pracovní rehabilitace, úpravy pracovních míst zaměstnanců). Dohled na pracovišti v rámci pracovnělékařských služeb se pak děje například formou dohledu na závodní stravování; jde také o spolupráci při hodnocení rizik na pracovištích.

Náležitosti lékařského posudku a závěry prohlídky za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoví vedle prováděcí vyhlášky k zákonu o specifických zdravotních službách další prováděcí právní předpis – vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená vyhláška stanoví povinné údaje lékařského posudku.

V souladu s prováděcími předpisy musí vždy lékařský posudek obsahovat vedle identifikačních údajů posuzované osoby, údajů o jejím pracovním zařazení, druhu práce, režimu práce a bezpečnostních rizicích práce a jejich míře, identifikačních údajů poskytovatele, jehož jménem posuzující lékař posudek vydal, a identifikačních údajů lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal, také pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku a účel jeho vydání.

Poznámka: Důležitý je zejména posudkový závěr, poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání, datum vydání posudku a datum ukončení jeho platnosti, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost, případně pokud tak stanoví jiný právní předpis. Vhodné je rovněž uvést termín provedení mimořádné prohlídky, je-li k ní na základě zjištěných závěrů důvod.

Pracovnělékařská prohlídka se provede na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele. Žádost musí být písemná, musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, údaje o pracovním zařazení, druhu a režimu práce a jejích zdravotních a bezpečnostních rizicích, včetně jejich míry. V žádosti musí být uveden také druh požadované pracovnělékařské prohlídky a důvod k jejímu provedení.

Na tyto požadavky stanovené judikaturou reagovala také novela zákona o specifických zdravotních službách, která s účinností od 1. 11. 2017 stanoví povinné požadavky na obsah lékařských posudků ohledně posudkového závěru, zda posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá k práci, případně že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, případně posudkový závěr, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Posuzování a uznávání nemocí z povolání

Nemoci z povolání mohou přivodit vážná poškození zdraví zaměstnance, nebo dokonce smrt. Zdravotní poškození má vliv nejen na způsobilost zaměstnance vykonávat práci, ale negativně ho ovlivní také v osobním životě. 

Poznámka: Seznam nemocí z povolání a jejich klasifikaci stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Seznam nemocí z povolání bylnovelizován v návaznosti na vývoj techniky i vývoj vědeckého poznání v oblasti medicínynařízením vlády č. 168/2014 Sb., s účinností od 1. 1. 2015. Prováděcím předpisem je vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, účinná od 1. 4. 2012. Prováděcí předpis stanoví také náležitosti lékařského posudku, jímž se uznává nemoc z povolání nebo kterým se nemoc neuznává jako nemoc z povolání.

Zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví ČR k uznávání nemocí z povolání. Tito poskytovatelé mohou pro účely posouzení nemoci z povolání též provádět vyšetření pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby.

K uznání nemoci z povolání dochází na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance, včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění, a podle výsledků vyžádaných odborných vyšetření a ověření podmínek vzniku nemocí z povolání.

Poznámka: Ověřování podmínek vzniku nemocí z povoláníprovádějí příslušné orgány ochrany veřejného zdravípodle zákona o ochraně veřejného zdraví (kterými jsou v soustavě těchto orgánů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra); jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření, provádí ověřování podmínek Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Pokud se jedná o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v ČR, provádí ověřování podmínek vzniku nemoci z povolání poskytovatel pracovnělékařských služeb s povolením k uznávání nemocí z povolání, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, a na základě dalších zjištění z místa výkonu práce.

V případě osob trvale žijících v zahraničí se při posuzování a uznávání nemocí z povolání vychází z lékařské zprávy vydané v zemi pobytu posuzované osoby a ověřené k tomu příslušným orgánem země. K lékařské zprávě musí být připojen její úředně ověřený překlad do českého jazyka, přičemž překlad se nevyžaduje, jde-li o lékařskou zprávu ve slovenském jazyce.

Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává, nebo neuznává jako nemoc z povoláníči zda nemoc posuzované osoby již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem.

 Důležité: V případě podezření na vznik nemoci z povolání nebo v případě podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, je posuzovaná osoba povinna podrobit se odbornému vyšetření. Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Lékařský posudek se v takovém případě nevydá.