Posuzování zdravotní způsobilosti k práci a její důsledky

Základní podmínkou pro výkon určitého druhu práce zaměstnancem je jeho zdravotní způsobilost k výkonu této prácenebo k výkonu služby podle zvláštních právních předpisů. Zdravotní způsobilost zaměstnance k výkonu práce je požadována jak před započetím výkonu této práce, tedy před samotným vznikem pracovního poměru, tak samozřejmě kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru.

Zdravotní způsobilost zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání k výkonu práce (či k výkonu služby) se posuzuje lékařskou prohlídkou. Posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby na základě pracovnělékařské prohlídky je vedle dalších aspektů součástí posudkové péče. Součást posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby tvoří zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb.

Zákoník práce, zákon o specifických zdravotních službách a některé zvláštní právní předpisy stanoví případy, k nimž je požadováno posuzování a prokázání zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby. Jde zejména o prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání k výkonu práce před vznikem pracovního poměru a některých dalších pracovněprávních vztahů. Posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání před vznikem pracovněprávního vztahu je předmětem vstupní prohlídky. 

Důležité: Náklady spojené se vstupní prohlídkou hradí primárně uchazeč o zaměstnání. V případě přijetí uchazeče do pracovního poměru uhradí nově přijatému zaměstnanci náklady spojené se vstupní prohlídkou zaměstnavatel, pokud se strany nedohodnou jinak nebo tak nestanoví jiný právní předpis. Výjimku představují vstupní prohlídky mladistvých zaměstnanců (resp. mladistvých uchazečů o zaměstnání), kdy náklady spojené s těmito prohlídkami hradí vždy zaměstnavatel (neboť tak stanoví § 247 zákoníku práce).

Se zaměstnavatelem se lze dohodnout o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle zákona v zásadě vždy, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, s výjimkou sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a dále je zaměstnavatel nebude povinen hradit ani v případech sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví případy povinných vstupních prohlídek. Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku vždy před uzavřením:

  • pracovního poměru;
  • dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti),jen při výkonu rizikových prací, tj. prací zařazených podle rizikovosti práce do kategorie II–IV, nebo pokud ji pro sjednaný druh práce vyžaduje jiný právní předpis;
  • vztahu, jenž je obdobný vztahu pracovněprávnímu(služební poměr, výkon práce společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, dlouhodobě uvolněného člena obecního zastupitelstva atd.).

 Poznámka: Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat vždy, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci (i pokud nejde o práci rizikovou a má být vykonávána na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr).

Význam poslední novely zákona spočívá zejména v posunu termínu zajištění vstupní lékařské prohlídky osoby ucházející se o zaměstnání, když určuje, že tato prohlídka musí být zajištěna vždy před vznikem pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr v určených případech, namísto před uzavřením tohoto poměru nebo vztahu (tj. před podpisem pracovní smlouvy nebo dohody). Vstupní lékařskou prohlídku zajišťuje zaměstnavatel u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, nebo u registrujícího poskytovatele (praktický lékař, u kterého je osoba ucházející se o zaměstnání registrována), k němuž osobu ucházející se o zaměstnání vyslal, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak a jde-li o práce zařazené pouze do kategorie I podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 

Poznámka: Náklady zaměstnavatele na pracovnělékařské služby, lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními právními předpisy (jakož i náklady na BOZP a hygienická vybavení pracovišť a náklady na pořízení ochranných nápojů v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy) jsou daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm.j) zákona o daních z příjmů (tj. zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

K poslední novele zákona o specifických lékařských službách ještě nutno uvést, že mj. zavádí podstatné zpřesnění obsahu a náležitostí lékařských posudků a také upřesnění povinností agentur práce při zajištění pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance.

Důsledky zdravotní způsobilosti a nezpůsobilosti zaměstnance k výkonu práce

Požadovaný výkon práce zaměstnancem bez jeho zdravotní způsobilosti k takovému výkonu by představoval plnění nemožné, a tedy podle obecných ustanovení občanského zákoníku by právní jednání, jehož obsahem je plnění nemožné, bylo vykládáno jako absolutně neplatné.Podle některých právních výkladů by tedy takové právní jednání iv pracovněprávních vztazích mohlo být vykládáno jako absolutně neplatné.Z pohledu zákoníku práce, jako zvláštního právního předpisu k zákoníku občanskému, a jeho základních zásad takový závěr podle převažujících právních výkladů neobstojí. Vždy by se však jednalo o porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatele, s důsledkem správní sankce (pokuty), případně dalších závažných důsledků. 

Důležité: Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Jde o zákonnou fikci podle § 59 zákona o specifických zdravotních službách.

Povinná vstupní lékařská prohlídka je požadována před vznikem pracovněprávního vztahu vždy, a to pro všechny zaměstnance. U dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti je povinná vstupní lékařská prohlídka požadována tehdy, mají-li být vykonávány práce zařazené podle rizikovosti (dle zákona o ochraně veřejného zdraví) do kategorie II–IV nebo ji pro sjednaný druh práce vyžadují zvláštní právní předpisy.

Pokud není zdravotní způsobilost ještě před vznikem pracovněprávního vztahu v uvedených případech prokázána závěrem vstupní lékařské prohlídky, je osoba ucházející se o zaměstnání považována za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce nebo k výkonu služby. 

Důležité: Ze shora uvedených důvodů je zřejmé, že je nutné otázce zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání pro požadovaný výkon práce a vstupním lékařským prohlídkám ještě před vznikem pracovněprávního vztahu (tam, kde jsou vstupní lékařské prohlídky zákonem požadovány)věnovat zvýšenou pozornost, neboť při nedostatku zdravotní způsobilosti k výkonu práce mohou být právní důsledky v každém případě velmi závažné.

Nastane-li dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu sjednaného druhu práce v průběhu platného pracovněprávního vztahu, jde o překážku na straně zaměstnance a výpovědní důvod. Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance musí být potvrzena lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, případně dále (po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku) rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.

Pokud se v takovém případě smluvní strany nedohodnou na změně pracovní smlouvy ohledně druhu vykonávané práce a na výkonu práce, jež by odpovídala zdravotní způsobilosti zaměstnance, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce. 

Důležité: Jestliže by další výkon práce představoval pro zaměstnance vážné ohrožení jeho zdraví a tato skutečnost je potvrzena lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, případně rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, přičemž zaměstnavatel ani do 15 dnů od předložení tohoto posudku neumožní zaměstnanci výkon jiné, pro něho vhodné práce, může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit. V takovém případě mu přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy (nebo platu) ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.