Podmínky poskytnutí záloh

V souvislosti s výplatami podílů na zisku a jiných vlastních zdrojích, zavedl zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (ZOK) s účinností od 1. 1. 2014 možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku.

Zálohou se rozumí plnění poskytnuté před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku. Po tomto rozhodnutí už společnost neposkytuje zálohu na podíl na zisku, ale vlastní podíl, ve výši určené rozhodnutím. Zálohy je možné poskytovat na nerozdělené zisky minulých let a pouze formou záloh lze společníkům vyplácet i zisky běžného dosud neskončeného účetního období.

Důležité!
Zálohy umožňují výplatu zisku vykázaného v rámci probíhajícího účetního období a navíc řeší i možnost případné dodatečné výplaty zisku za účetní období přecházející.

Podmínky pro poskytnutí záloh vyplývají z ust. § 40 odst. 2 ZOK:

„Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.“

Při posuzování částky, jež bude na zálohách vyplacena, by měl statutární orgán kalkulovat očekávanou částku zisků k rozdělení valnou hromadou se zohledněním příjmů a výdajů do konce účetního období i krátkodobého, případně střednědobého business plánu společnosti.

Důležité!
Součet poskytnutých záloh nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku (bilanční test).

Další zákonné omezení pro výplatu záloh na zisku stanoví § 40 odst. 1 ZOK:

„Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.“

Jiným právním předpisem se zde rozumí insolvenční zákon, který rozeznává úpadek ve formě předlužení a platební neschopnosti.

Rozhodnutí o záloze

Titulem pro výplatu zálohy je rozhodnutí příslušného orgánu o záloze. Zákon pro rozhodnutí o zálohách neupravuje působnost určitého orgánu, jedná se tedy o zbytkovou působnost, jež náleží statutárním orgánům, tzn. jednatelům či představenstvu podle ust. § 163 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ).

Výjimka dle § 460 odst. 2 ZOK:
U akciových společností s monistickým systémem je veškerá zbytková působnost svěřena správní radě. Pro zjednodušení ale budeme dále hovořit vždy jen o statutárním orgánu.

Do působnosti valné hromady může rozhodnutí o poskytnutí záloh svěřit společenská smlouva. Přestože se nejedená o záležitost obchodního vedení, není vyloučeno vyžádat si případně od valné hromady pokyn týkající se záloh. Pochopitelně i zde se uplatní obecný režim, a sice že pokyn v tomto směru nezbavuje členy orgánu povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Péče řádného hospodáře
Mezi základní prvky péče řádného hospodáře patří povinnost nezbytné loajality vůči společnosti a povinnost vykonávat funkci s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Nedodržení zákonných pravidel pro výplatu zálohy na podíl na zisku vždy zakládá porušení péče řádného hospodáře při výkonu funkce členů orgánu, kteří o ní rozhodli. Při rozhodování o záloze na podíl na zisku a její výši je tedy namístě postupovat obezřetně. Přestože zákon pro rozhodnutí tohoto typu nestanoví požadavek formy, lze určitě doporučit písemnou formu alespoň se stručným odůvodněním, případně i s uvedením podkladů pro rozhodnutí.