Druhy pracovnělékařských prohlídek

Druhy pracovnělékařských prohlídek jsou stanoveny zákonem a prováděcí vyhláškou. Pracovnělékařskými prohlídkami jsou jednak prohlídky, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. Mezi ně patří prohlídka vstupní, periodická a mimořádná. Dalšími pracovnělékařskými prohlídkami jsou výstupní lékařské prohlídky a lékařské prohlídky po skončení rizikové práce, tzv. následné prohlídky. 

Poznámka: Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány také edukační a konzultační zdravotní služby.

Vstupní lékařské prohlídky

Vstupní prohlídka je povinná u osob ucházejících se o zaměstnání, vždy před nástupem do zaměstnání, před uzavřením pracovní smlouvy a v uvedených případech také před uzavřením dohod o výkonu práce mimo pracovní poměr. Povinnost vstupní lékařské prohlídky platí již před vznikem pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. fakticky nejpozději před sjednaným dnem nástupu do práce. Přesto je nutné z časového hlediska vzít v úvahu několik dalších souvislostí.

Zákon také určujeu lékařských posudků termíny pro jejich vyhotovení, a to podle druhu posudku. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti nebo ústního podání žádosti o vstupní lékařskou prohlídku – posuzující lékař tedy nemá ze zákona povinnost vydat lékařský posudek ihned po předložení žádosti a provedení vstupní lékařské prohlídky. Pokud tedy zaměstnavatel nemá smluvně zabezpečen jiný termín s poskytovatelem, který provádí vstupní lékařskou prohlídku, musí počítat s touto časovou rezervou.

Další lhůta, která může ovlivnit platnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání u zaměstnavatele, je možnost podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku. Pokud se posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, tj. případný budoucí zaměstnavatel, domnívá, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. S případným posunem platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti v důsledku jeho přezkoumání je tedy nutné přede dnem vniku pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodou v určených případech také počítat.

Vstupní lékařské prohlídky jsou kromě případů uvedených zákonem požadovány také u zaměstnanců přecházejících v rámci firmy z jedné pozice do druhé (s vyšší zdravotní náročností), pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla zdravotní způsobilost zaměstnanceposouzena.

V případě prací zařazených výhradně jen do kategorie I (nerizikové) mohou vstupní i periodickou prohlídku vykonávat obvodní (praktičtí) lékaři, u nichž je zaměstnanec nebo uchazeč o práci registrován. Vstupní prohlídku provede poskytovatel na žádost zaměstnavatele či budoucího zaměstnavatele.

Výstupní lékařské prohlídky

Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon. Hlavním účelem výstupní prohlídky je zjištění, zda u zaměstnance došlo k jakékoliv změně zdravotního stavujako následku pracovní činnosti, pokud lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovněprávního či obdobného vztahu a dále při převedení na práci se sníženou zdravotní náročností nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla zdravotní způsobilost zaměstnanceposouzena. Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Výstupní lékařská prohlídka se neprovádí, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou do kategorie I podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem. Podmínkou je, že u zaměstnance nedošlo v době výkonu práce u zaměstnavatele ke zjištění nemoci z povolání, k ohrožení nemocí z povolání nebo k pracovnímu úrazu. 

Poznámka: Výstupní lékařské prohlídky se dále neprovádějí v případech výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže nebylo podle zákona vyžádáno provedení vstupní lékařské prohlídky a není-li podezření na změnu zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce.

Periodické, mimořádné a následné lékařské prohlídky

Periodická prohlídka

Provádí se za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu zaměstnance v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance či jiných osob. Periodické prohlídky tedy slouží k včasnému odhalení případného poškození zdravotního stavu zaměstnance vlivem práce.

Termíny provádění periodických prohlídek závisejí na rizikovosti práce a jejím zařazení do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Správnost termínů provádění periodických prohlídek shrnuje následující „checklist“, jehož prostřednictvím si můžete zkontrolovat, zda je na vašem pracovišti vše v pořádku (pozn.: kratší lhůta platí pro zaměstnance, kteří dovršili 50 let věku):

CHECKLIST

Orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví může určit kratší termín pro provedení periodické prohlídky nebo mohou být lhůty stanoveny odlišně jiným právním předpisem. 

Důležité: Termíny periodických prohlídek zcela neodpovídají požadavku prohlídky stanovené zákoníkem práce pro zaměstnance pracující v noci a pro mladistvé zaměstnance (nejméně jednou ročně).Jde o výjimku, kterou prováděcí vyhláška připouští v § 11 odst. 4 písm. b).

Jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí. Výjimku však představují případy, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky, přičemž zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Mimořádná prohlídka

Provádí se, pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Provádí se vždy také tehdy, pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek:

• pokud došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika (u rizikového faktoru, ke kterému již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance);
• bylo-li opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek;
• pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, jež předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky; nebo
• byl-li výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou výkonu práce v kategorii I podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví,či nestanoví-li jiný právní předpis jinak);
• byl-li výkon práce přerušen v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví či z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.

 Poznámka: Mimořádné prohlídky se dále provádějí z rozhodnutí zaměstnavatele z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance či na základě informace sdělené ošetřujícím lékařem, je-li důvodné podezření na ztrátu nebo změnu zdravotní způsobilosti k práci, z důvodu změny zdravotního stavu zaměstnance, případněpokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Následná prohlídka

Jde o důležitou lékařskou prohlídku po skončení výkonu rizikové práce zaměstnancem k případnému zajištění včasné potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění. Následná prohlídka se provádí i po skončení pracovního poměruu prací, při kterých hrozí změna zdravotního stavu až po určité době od ukončení činnosti. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Následná prohlídka se provádí, pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiný právní předpis.

Prováděcí předpisy jsou důležitým vodítkem při poskytování pracovnělékařských služeb jednak pro samotné poskytovatele těchto služeb (lékaře a zdravotnická zařízení), ale také pro zaměstnavatele a zaměstnance. Tyto předpisy vedle periodicity, účelu, obsahu a způsobu provádění všech druhů pracovnělékařských prohlídek podávají například zaměstnavatelům i zaměstnancům časový přehled provádění jednotlivých pracovnělékařských služeb.

Doba potřebná k provádění pracovnělékařských služeb

Celková doba potřebná k provádění pracovnělékařských služeb se stanoví na základě součtu minimálního času potřebného k zajištění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na náročnost prací a minimálního času potřebného na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.

Jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se podle § 11 odstavce 2 nebo 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. neprovádějí. To neplatí v případě, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.